Všichni víme nebo jsme už někdy slyšeli o výhodách a benefitech, které má silový trénink na naši fyzickou kondici a celkové fyzické i psychické zdraví. Silový trénink můžeme vnímat jako jakýsi stimul, který nutí naše tělo a celý organismus přizpůsobovat se neustále se navyšujícím nárokům, což vnímáme jako progres v tréninku. Aby bylo možné dosáhnout těchto žádoucích adaptací na zátěž, které je tělo vystavováno, je potřeba se v tréninku zaměřit na více faktorů a proměnných, abychom z něj mohli vytěžit co nejvíce.
Faktorů, které ovlivňují naši adaptaci na trénink, je mnoho, a ne se všemi jsme schopni něco dělat. To ovšem neznamená, že je vše ztraceno a nemá cenu se snažit. Mezi tyto faktory patří například naše genetika a věk, tréninková zkušenost, objem, intenzita a specifita tréninku, anebo také externí faktory, jako je celkový stres, výživa, kvalitní regenerace apod. Těchto proměnných je opravdu hodně a občas může být náročné se v nich vyznat a poskládat si z nich celkový obrázek o tom, co všechno chceme v našem tréninku vlastně obsáhnout, abychom se posouvali co nejefektivněji. Abychom toho ale byli schopni, musíme nejdříve pochopit, jakým způsobem se naše tělo adaptuje na silový trénink.
Neurologická adaptace
Při vystavování organismu silovému tréninku nebo stimulu dochází nejdříve k neurologickým adaptacím na úrovni nervové soustavy. Můžeme si to představit tak, že když je náš organismus vystavován pohybovým a silovým výzvám, začne nejprve zlepšovat to, co se jednak adaptuje nejrychleji, a jednak to, co řídí celý náš organismus. To se následně projeví lepší nervosvalovou aktivací, koordinací, rychlostí a přesností nervového přenosu. Dochází tak ke zlepšení v aktivaci motorických jednotek, což zajistí lepší koordinaci svalů, a tím i nárůst síly, aniž by došlo k výraznému nárůstu svalové hmoty.
Svalová adaptace
Silový trénink dále vede k tzv. hypertrofii, což v překladu znamená nárůst svalové hmoty. Díky zvýšení proteosyntézy a aktivaci buněk ve svalových vláknech dochází k opravě svalových tkání poškozených tréninkem a k následné adaptaci na zátěž prostřednictvím růstu a zesílení svalových vláken. To vede k tomu, že se v tréninku stáváme silnějšími a odolnějšími.
Stejně jako svaly se zátěži přizpůsobují také naše šlachy, vazy a kosti. Neustálým vystavováním mechanickému napětí dochází k zesílení šlach a vazů, což může vést ke snížení rizika zranění těchto pojivových tkání. Kosti, jako svou adaptaci na zátěž, zvyšují svou hustotu, aby byly odolnější a dokázaly vydržet vyšší tréninkové zatížení.
Metabolická, hormonální a kardiovaskulární adaptace
Při vyjmenovávání adaptací, které silový trénink vyvolává, nesmíme zapomenout na hormonální změny, které s nimi jdou ruku v ruce. Pravidelně prováděný trénink zvyšuje produkci mnoha hormonů, mimo jiné také testosteronu, které mají velmi pozitivní vliv jak na naše zdraví, tak na výkon. Energetické zásoby glykogenu, kreatinfosfátu a ATP přispívají ke zlepšování výkonu během krátkých a intenzivních cvičení, což zahrnuje i silový trénink.
Silový trénink je ovšem potřeba obohatit také o aerobní trénink zaměřený na vytrvalost a fyzickou kondici, aby docházelo k adaptaci kardiovaskulárního a respiračního systému. Díky tomu se zvyšuje naše VO2 max, což je schopnost těla okysličovat svalovou soustavu. Podle vědeckých výzkumů se VO2 max v poslední době jeví jako hlavní ukazatel zdraví a dlouhověkosti.
Závěr
Silový trénink je velmi komplexní téma, které zahrnuje mnoho proměnných a lze k němu přistupovat lepším i horším způsobem. Jedno je však jisté: i špatný trénink je lepší než žádný, pokud se zaměříme na to, aby byl dostatečně koordinačně, kognitivně, silově, fyzicky a dechově náročný. Pokud toto splníme, neuděláme chybu a podpoříme všechny potřebné adaptace, které jsou klíčové pro zlepšení sportovního výkonu i zdraví.
Pokud jsi dočetl(a) až sem, děkuji ti a doufám, že se ti článek líbil. Pokud mi chceš dát zpětnou vazbu nebo máš jakýkoliv dotaz, neváhej mě kdykoliv kontaktovat.
Marek