Neustále dokola probírané téma, které je strašákem mnoha nováčků v posilovně – strach ze zranění způsobeného špatným provedením techniky cviků. Na sociálních sítích se opakovaně objevují videa od fitness influencerů, kteří propagují správnou techniku cvičení a vysvětlují přesný postup i detailní návody, jak jednotlivé cviky provádět správně. Současně se však často setkáváme s případy, kdy při tréninku došlo k menšímu či většímu zranění, údajně kvůli špatné technice. Co ale znamená „správná technika“?

Abychom na vyšší úrovni pochopili, co technika vlastně je, musíme nejprve pochopit, proč je tak důležitá. Když se rozhodneme provádět nějaký cvik, je dobré si uvědomit, že cvik je jen jiné slovo pro pohyb. Za každým cvikem bychom tedy měli hledat konkrétní pohyby, z nichž je složen. Technika pak dává cviku účel a určuje jeho efektivitu, a proto je velmi důležitým faktorem při cvičení. Správná technika může mít mnoho podob, protože to, co je správné a efektivní pro jednoho, nemusí být vhodné pro druhého. Cílem každého cviku je vytvořit stimul pro následnou adaptaci svalů či celého organismu. Tento stimul může být více či méně efektivní v závislosti na použité technice. Nelze tedy jednoznačně říci, že nějaká technika je dobrá nebo špatná, protože detaily provedení se mohou výrazně lišit.

Rozhodně nechci, aby tento článek vyzněl tak, že nemá smysl řešit techniku cvičení. Spíše bych chtěl toto téma rozebrat komplexněji než jen z pohledu vzhledových standardů. Adaptace, které trénink vyvolává, mají mnoho podob. Patří mezi ně neurologické, svalové, metabolické, hormonální a další procesy, které probíhají, i když technika cviku nemusí odpovídat estetickým normám. Tyto adaptace ovlivňují nejen svaly, vazy a šlachy, ale také kosti nebo například meziobratlové ploténky. Tělo si nevybírá stimuly, na které se bude adaptovat, podle jejich vzhledu, ale podle toho, jaké mechanické či jiné zatížení představují. Mechanické zatížení má vliv jak při správném, tak při „špatném“ provedení cviků, zejména u začátečníků, kteří mohou dosahovat výrazného pokroku i s nedokonalou technikou.

Nechápejte mě špatně – řešení a optimalizace techniky cvičení je vždy na místě, bez ohledu na tréninkový věk. Čím více se však posouváme ve svých tréninkových zkušenostech, tím důležitější je efektivita stimulu, který chceme na daný sval cílit. S postupem času je třeba techniku stále více přizpůsobovat progresu v zátěži, úrovni únavy nebo novým tréninkovým metodám. Postupy a techniky, které nám umožní cíleněji zaměřit daný sval a vyvolat v něm větší mechanické napětí, se stávají stále důležitějšími pro efektivní rozvoj.

Správnost techniky je často spojována s rizikem zranění, které údajně hrozí při provádění cviků, například s ohnutými zády. Vědecké výzkumy poslední doby však ukazují, že technika cviku nemá až tak zásadní vliv na zvýšené riziko zranění. To se týká všech běžně obávaných chyb, jako jsou ohnutá záda, kolena směřující do X při dřepu nebo nezpevněná ramena při tlakových cvicích. Co ovšem výzkum potvrzuje, je fakt, že riziko zranění se zvyšuje ve chvíli, kdy objem práce, kterou vyvíjíme na pohybový aparát, přesáhne toleranci namáhaných tkání. To nás vede k závěru, že klíčovým faktorem není ani tak dokonalá technika cviku, jako spíše přiměřené množství a intenzita zátěže, které se v daný okamžik vystavujeme.

Závěr

Na závěr je potřeba zdůraznit, že tento článek má sloužit spíše jako ujištění pro všechny nové i zkušené návštěvníky posiloven. Není nutné obávat se každého opakování, které nebylo provedeno s tou nejefektivnější možnou technikou. Zároveň však není obhajobou nedbalého provádění cviků. Efektivní provedení nás dokáže rychleji a pohodlněji přiblížit našim cílům, a proto bychom na něj měli klást důraz a vždy se snažit o co nejlepší techniku. Je důležité rozlišovat mezi bezpečností a efektivitou – tyto dva aspekty se nutně nevylučují a mohou jít ruku v ruce.

Pokud jsi dočetl(a) až sem, děkuji ti a doufám, že se ti článek líbil. Pokud mi chceš dát zpětnou vazbu nebo máš jakýkoliv dotaz, neváhej mě kdykoliv kontaktovat.

Marek